Evička a víla splněných přání

1. listopadu 2018 v 18:54 | Lída Marková |  Pohádky
Evička zbožňuje nakupování. Celé dny by vydržela v obchoďáku, probírat se nejrůznějšími módními kousky. Šaty, sukně, halenky, boty s podpadkem i bez. Jéje, toho je, co se Evičce líbí.
Hrozně ráda si věci zkouší a vybírá, která barva či střih jí nejvíce sluší. I dnes šly s maminkou nakupovat. "Potřebuješ nové kalhoty." říká maminka a začíná hledat, co by pro dcerku vybrala. Trvá to dlouho. Teprve až šestý kousek se Evičce líbí. Maminka chce jít platit, ale Evička stojí u ramínek se svetříky "Podívej, maminko, tady ten červený mi bude slušet." povídá a přikládá si svetřík k tělu. Maminka jen vzdychne, ale protože chce udělat holčičce radost, přihodí svetřík ke kalhotám. Ale Evička už stojí u šatů s barevnými kvítky. "A dost!" zasáhne maminka. "Tolik peněz zase s sebou nemáme. A navíc spěcháme domů." a tak musí Evička květované šaty vrátit.
"Kdyby tak člověk mohl trávit v obchodě kolik času chce." říká si před spaním Evička "A kdyby si mohl koupit cokoli by chtěl. To by bylo prima." zasní se, ale nespí. Jak by taky mohla spát, když v rohu pokoje někdo stojí. "Maminko, to jsi ty?" zeptá se Evička "Já nejsem maminka. Já jsem víla splněných přání." říká postava a přijde blíž k postýlce. "Máš pravdu, že by bylo prima trávit v obchoďáku tolik času, co jen chceš. A tak jsem ti to přišla vyplnit." Evička nadšeně vyskočí z postele a div, že nezačne nahlas křičet "Tiše!" pokárá ji víla "Nesmíš vzbudit rodiče. Tvůj čas přeci jen není neomezený. Musíš se vráti, než se máma s tátou probudí." "To nevadí." mávne rukou Evička "Celá noc v obchoďáku, to je opravdu splněný sen." "Budeme tam navíc sami dvě." mrkne na ni spiklenecky víla, mávne ručkou a už jsou obě uprostřed velikánského obchodního domu plného nejrůznějšího oblečení.
"To je úžasný!" křičí Evička a nasazuje si klobouček, co jí jako první padl do oka. "A k němu by se hodila tahle halenka. A tahle sukně. A tahle kabelka. A tyhle boty..." "Nemusíš tak pospíchat, máme celou noc." směje se víla, a také si nasazuje klobouček. Společně se pak probírají různými kousky a baví se, když je najednou něco vyrušší. "Slyšíš to? ptá se Evička "Slyším, ale nevím, co to může být." odpoví víla a zaposluchá se pozorněji. "Aby to tak byli zloději." "To spíš policajti a myslí si, že zloději jsme my."To se Evička teprve vyleká. Ještě, aby je policisté zavřeli do vězení, to by bylo nadělení. Pak si ale obě kamarádky uvědomí, že zvuk, který slyší se více, než čemukoli jinému podobá holčičímu smíchu. "Pojď." poručí víla a vyrazí za zvukem. Evička jde za ní a doufá, že všechno dobře dopadne. Projdou několika odděleními šatů a pak před sebou uvidí holčičku vystrojenou v krajkových šatech. Holčička je asi stejně stará jako Eva a vedle ní stojí další víla. "Co tu děláš? Dnes jsem tu přece měla být já." zlobí se Eviččina víla na novou vílu. "Promiň, ale Adélka má dnes narozeniny a moc si přála mít spoustu šatů." vysvětluje víle víla "Tak jste měly jít do jiného obchodu." zlobí se pořád Eviččina víla a holčička, která se jmenuje Adélka si začíná smutně svlékat šaty "Tak mi teda půjdeme pryč." říká a hlas se jí chvěje. "To přece nemusíte. Můžeme tu být všechny. Aspoň bude větší zábava." zasáhne Evička. "To je pravda." zamyslí se její víla splněných přání "A uděláme si módní přehlídku!" Adélka se svou vílou nadšeně souhlasí, a tak se děvčata nadšeně pustí do hry. Snad sto modelů si vyzkouší, kombinují různé styly a barvy, vyměňují si oblečení vzájemně a teď se dokonce Evička s Adélkou oblékly do stejných šatiček a promenují se po obchodě jako sestřičky modelky.
"Začíná svítat. Musíme se vrátit." říká najednou Eviččina víla a Adélčina víla souhlsně přikyvuje. "Ještě ne! Ještě jsme si všechno nevyzkoušely." protestuje Adélka "Však se sem můžeme zase někdy vrátit." říká jí její víla, a tak se holčičky spolu rozloučí a slíbí si, že se sejdou nejen tady v obchodě, ale i druhý den na hřišti. Víly potom udělají svá kouzla a holčičky leží ve svých postýlkách.
"To byla nejhezčí noc v mém životě." šeptá Evička víle a zavírají se jí oči. Po celé probděné noci je unavená. Tak snad se ještě chviličku prospí, než ji maminka přijde probudit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama