Jáchym a kůň z perníku

30. října 2018 v 13:07 | Lída Marková |  Pohádky
Jáchym ležel už třetí den v nemocnici a děsně se nudil. Naštěstí ho každý den odpoledne chodila navštívit maminka. Jednou s ní přišla navíc i babička. Babička sáhla do kapsy a vytáhla z ní překvapení - perníkového koně. Jáchym perník moc rád, ale rozhodl se, že si s tímhle koněm prve pořádně pohraje, než ho sní. Návštěvní hodiny utekly moc rychle a Jáchym byl zase sám. Vytáhl koníka ze šuplíku nočního stolku a hrál si s ním na peřině. A najednou... co se to děje? Perníkový kůň se mu pod rukou začal sám pohybovat. Teď seskočil na podlahu a začal růst. Jáchym nemohl uvěřit svým očím. Z malého perníkového koně se stal živý velký kůň. A to není všechno. "Co se to děje?" vykulil Jáchym oči a kůň zařechtal "Zatím nic, ale za chvíli se dít bude. Myslím, že se tu musíš pořádně nudit." "No to je pravda." přisvědčil chlapec "Tak s tím něco provedeme." zamrkal kůň, podebral Jáchyma čumákem, vysadil si ho na záda a vyskočil s ním oknem. Jáchym se ze začátku dost bál, ale kůň jakoby měl křídla, dopadl na zem lehce a měkce. Pak se pustil ulicí a dál do města. Lidé se otáčeli, protože dlouho neviděli tak malého chlapce, aby tak skvěle ovládal jízdu na koni... kde by je napadlo, že to celé je trochu jinak. Kůň utíkal dál a dál a Jáchym začínal tušit kam. Zastavili se před domem v Houpalově ulici a Jáchym pískl na prsty znamení. Z okna se vyklonila Maruška a vytřeštila oči "Co tu děláš? To už tě pustili z nemocnice? A kde jsi vzal koně?" "Na nic se neptej a poběž. Jedeme na výlet." vybídl ji kamarád a za chvíli už se ho holčička držela pevně kolem pasu a koník uháněl dál ulicemi města. "Hele, cirkus!" vypískl Jáchym, a ukázal prstem před sebe. "Koníku, zastav. Zajdeme se tam podívat." Maruška měla naštěstí v kapse pár penízků, a na dvě dětské vstupenky to bohatě stačilo. "Počkej tady na nás." řekl Jáchym koníkovi a uvázal ho ke stromu blízko cirkusového stanu. "Počkám, jen se bavte." zařechtal koník a děti se otočily a utíkaly pryč, aby stihly začátek představení. Za chvíli už seděly na lavičce pod střechou cirkusu a koník se pásl na trávě před ním. Představení bylo prima - akrobati se střídali s cvičenými opičkami a pejsky. Klaun rozesmíval svými kousky a odvážný cvičitel zvěře strčil lvovi do tlamy celou hlavu. Mezitím, co si děti užívali představení, obcházel kolem cirkusového stanu jeho principál a všiml si zvláštního koně. "Ty jsi ale pěkný." pochválil ho a poplácal po hřbetě "Díky." frkl koník, ale to neměl dělat. Principál, když uslyšel, že kůň mluví a navíc vypadá tak cizokrajně, hned vytušil, že by z koníka byla výborná cirkusová atrakce. Rozhlédl se kolem sebe, jestli někde neuvidí jeho majitele, ale když nikde nikdo nebyl, odvázal koně, chytil ho za ohlávku a táhl ho za sebou. Koník se vzpíral a huboval principálovi, ale vše málo platné.
Cirkusové představení se pomalu blížilo ke konci. Děti nadšeně tleskaly, když se opět objevil klaun a ohlásil "Dámy a pa pa pa páánové, principál vám nyní předvede zlatý hřebík, tedy vlastně zlatý hřeb, představení." zvedl se obrovský aplaus a do šapitó vjel principál na koni. Na perníkovém koni. Jáchym s Maruškou svého koníka samozřejmě hned poznali. Potlesk nebral konce a principál koníka nutil k různým kouskům. Koník vyhledal očima Jáchyma a zamrkal na něj, jako by říkal "Neboj se o mě." Jáchym už se chystal, že vyskočí z lavičky a poběží si pro koníka, ale Maruška ho zadržela "Vydrž chvilku. Třeba bude ještě zábava." A taky byla! Koník najednou přestal principála poslouchat a začal tančit na zadních, div, že principál nespadl. Lidé tleskali ještě víc. Maruška nenápadně vytáhla z kapsy mobilní telefon a pustila na něm svou oblíbenou písničku. Byla hodně veselá a hodně rychlá. Koník začal tančit do jejího rytmu a principál na jeho zádech poletoval jako pápěří ve větru. Diváci se smáli a dupaly, div stan nezbořili. A když písnička dohrála, uklonil se koník a dokonce udělal pukrle. To vysílený principál nečekal. Přepadl koníkovi přes hlavu a žuchl na zem jako zralá hruška. Koník se dal do běhu. Jedním skokem přeskočil principála, druhým se objevil u dětí, které na něj ihned nasedly a dalším už byl venku ze stanu.
Koník vysadil Marušku zase pěkně u domu a s Jáchymem se vrátil do nemocničního pokoje. "Díky za super odpoledne. To si zase brzo zopakujeme." řekl Jáchym a kůň, který už byl zase malý se jen zasmál "Půjdeme zase do cirkusu?" "Ne! Do cirkusu už tě opravdu nikdy nevezmu." odpověděl Jáchym, položil hlavu na polštář a usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama